D Nádorové léze

D Obsah · D1 Prostatická intraepiteliální neoplázie · D2 Adenokarcinom prostaty · D3 Další epitelové nádory · D4 Smíšené nádory prostaty · D5 Další primární nádory prostaty, metastázy do prostaty ·

D1 Prostatická intraepiteliální neoplázie (intraduktální dysplázie, velkoacinární atypická hyperplázie, atypická primární hyperplázie, hyperplázie s maligními změnami, dukto-acinární dysplázie)

Prostatická intraepiteliální neoplázie (PIN) patří mezi premaligní afekce v prostatě, které svým klinickým významem lze přirovnat k dysplaáziím na děložním čípku. V současné době se rozeznávají dvě kategorie PIN: low-grade a high-grade.

Udává se, že počátek výskytu je ve třetí dekádě. V mladších věkových kategoriích se spíše vyskytují low-grade PIN, kdežto procento high-grade PIN vzrůstá společně s věkem. Rovněž existují klinicko-patologické studie, které odhadují více jak 10letou periodu mezi přítomností low-grade PIN a vznikem invazivního karcinomu. Další studie udávají vrchol výskytu v 6. dekádě a rozvoj karcinomu po 5 letech.

Jde o prekancerózu, která je lokalizována především v periferii prostaty. Často se vyskytuje multifokálně a to jak samostatně, tak v blízkosti invazivního PAK. V blízkosti PAK se vyskytuje mnohonásobně častěji (až v 82%), než v prostatě bez adenokarcinomu (ve 43%).

PIN je definována jako intraluminální proliferace sekretorických buněk s cytologickými atypiemi, místy neodlišitelnými od buněk karcinomu. Mohou být přítomné cytologické atypie bez zvýšené celulizace.

PIN lze zachytit ve 3 základních růstových typech:

Buňky PIN nahradí normální epitel žlázek a zůstane zachována jen vrstva bazálních buněk. PIN tak svým růstem napodobuje intraduktálně se šířící PAK
PIN invazivně roste přes stěnu duktu či acinu *.
Buňky PIN rostou mezi bazálními buňkami a buňkami sekretorické vrstvy.

*U high-grade PIN bývá prokazována abrupce basální membrány. Pomocí vysokomolekulárních cytokeratinů lze demonstrovat, že buňky nacházející se v tomto místě jsou buňky bazální vrstvy a ne buňka PAK.

Další členění využívá sledování celkové architektury. Rozeznávají se následující architektonické varianty:

„trsovitý“ (tufting)
mikropapilární
kribriformní
plochý

PIN-schema

PIN - trsovitý typ růstu	PIN - mikropapilární typ růstu


PIN - kribriformní typ růstu	PIN - plochý typ růstu

Histologie:

Obr.A,B Benigní hyperplázie prostaty s ložisky světlobuněčné uroteliální metaplázie a high-grade PIN		Obr. Kribriformní typ PIN	Obr. Papilární typ PIN

Mezi vzácné podtypy PIN patří PIN s mucinózní cytoplasmou (včetně prstenčitých buněk), malobuněčná PIN s neuroendokrinními rysy.

Cytologické charakteristiky obou hlavních podtypů:

Hlavním diagnostickým znakem pro stanovení PIN je vedle architektoniky tvar jader. Jádra jsou zvětšená, hyperchromatická s nepravidelným chromatinem, parachromatinovým projasněním, s nepravidelnýmou jadernou membránou a přítomná jsou zvětšená jadérka. Paradoxně jádra u high-grade PIN jsou relativně monomorfní, oproti situaci u low-grade PIN. Jadérka jsou výrazná, nepravidelná, občas mnohotná.

Cytoplasma je obvykle lehce amfofilní a granulární, někdy eosinofilní či vodojasná. V cytoplasmě se může nacházet amorfní eosinofilní sekrece, eosinofilní krystaloidy, corpora amylacea a vzácně lipofuscin.V lumen žlázek je někdy přítomen mucin. Dokumentována byla rovněž mucinózní metaplázie v buňkách lemujících PIN.

Obr. Adenokarcinom prostaty s krystaloidy